Sexy hasič

8. dubna 2014 v 23:30 | Zuzu |  Jednodílné (Adommy)
Tak, vážení, nečekejte nějak extra bohatý děj, je to jednodílovka, inspirovaná požárním cvičením na našem internátě, zaměřená na sex ;)

Na úvod bych chtěla podtknout, že pokud se vám něco nelíbí na mém pravopisu a gramatice, napište mi, co konkrétně. Já to fakt nemíním hledat. Ano, je možné, že mi něco uteklo, ale je taky možné, že je to jen váš výplod, proto bych ráda konkrétní příklad, ne větu "najdi si někoho, kdo ti to zkontroluje". Zkontrolovat si to zvládnu i sama, pravopis i gramatiku zvládám na dobré úrovni. Proti kritice nic nemám, pokud je konstruktivní a k něčemu mi bude, tohle mi ale nijak nepomůže ;)
Nepočítám v to psaní přímé řeči. Moc dobře vím, že za tečkou nesmí být malé písmeno. Každopádně mně to takhle vyhovuje a na známky to sem fakt nepíšu. Nehledě na to, že tohle používá spousta lidí ;)
Dost keců, tady to máte :)

Seděl v kanceláři a dodělával daňové přiznání. Nenáviděl svou práci a ještě víc nenáviděl, když ji musel vykonávat v noci. Bohužel jeho šéf ji potřeboval mít hotovou a přišel s tím samozřejmě na poslední chvíli. Tommy už nepočítal, kolikrát ho proklel.
S povzdechem se zadíval na hodiny, dvě v noci. Dobře si uvědomoval, že nestíhá, ale nedokázal se vybičovat k vyššímu výkonu. Raději vstal, aby si uvařil kafe, když se mu nad hlavou rozezněl alarm. On byl však tak mimo, že mu význam poplachu došel až ve chvíli, kdy se z reproduktoru ozvalo robotické:
"Ve třetím patře vypukl požár, prosíme zaměstnance, aby urychleně opustili budovu." Tommy pustil hrneček zpět na stůl, pobral si věci a vyběhl na chodbu. Z výtahových šachet se ozýval rachot, jak se jednotlivě blokovaly a sjížděly dolů. On neváhal a začal sbíhat schody, v pátém patře jej zastavil kouř, zatím nepříliš hustý. Rozběhl se proto dál, v mezipatře se ale musel obrátit, celé čtvrté patro bylo zahalené neprostupným dýmem.
"K čertu!" zanadával a vyklusal zpátky, chtěl zkusit druhé schodiště, ale pohled na šedý oblak, který se od něj šířil, ho donutil plán přehodnotit. Vydal se tedy nahoru, pryč z dosahu dusivé mlhy. V šestém patře vběhl do prvních dvěří, otevřel okno a vyhlédl na ulici, kde akorát zastavovala hasičská auta. V hlavě se pokoušel vykalkulovat, jak dlouho jim zabere zjistit, že tam je, a dostat ho pryč. Určitě není jediný, kdo tam zůstal, utěšoval se. Hasiči mezitím vbíhali do budovy a zase ven, potom se nějaký podíval jeho směrem, cosi vykřikl a ukázal na něj. Blondýnkovi to dodalo alespoň malou jistotu. Položil na topení batoh s věcmi a vrátil se ke dveřím, aby je zavřel a položil pod ně nějaký vlhký hadr. Dým pomalu začal pronikat i na toto podlaží.
Tommy se vrátil k oknu a sledoval, jak muži dole natahují hadice dovnitř. S ním si, zdálo se, nikdo hlavu nelámal.
Dveře zjevně příliš netěsnily, dovnitř se pomalu dostával příšerný zápach spáleniny. Bloňďák těžce polknul. Kde sakra jsou, nadával.
Potom se k budově přiřítilo další auto, tentokrát se žebříkem, který se začal ihned vysouvat spolu s jedním hasičem, který stál v koši. Tommy měl pocit, že se blíží příšerně pomalu. Kolem něj se pomalu začínala tvořit mlha tvořená štiplavým dýmem, který u něj vyvolával záchvaty prudkého kašle, dusil ho.
Konečně záchranný koš dorazil až k němu. Délka žebříku sotva vystačila, i tak se mu to zdálo hrozně vysoko.
"Skoč!" zavolal na něj hasič, když viděl, jak váhá. Tommy se vytáhl na parapet a polknul, nenáviděl výšky. Pomalu spouštěl nohy, nepřestávaje kašlat. Trvalo mu dalších několik sekund, doprovázených zuřivým gestikulováním záchranáře. Potom zavřel oči a skočil. Otevřel je až ve chvíli, kdy tomu muži přistál v náruči. K obličeji se mu okamžit přitiskla kyslíková maska. Potom přišel krátký výpadek, kdy nic nevnímal. Teprve po pár vteřinách si uvědomil, že se jej záchranář na cosi ptá. Opatrně si sundal masku a odpověděl.
"Co ti ostatní?" zeptal se, když si uvědomil, že žebřík se sesouvá dolů a k dalším oknům se zjevně nechystá.
"Nikdo další tam není. Je štěstí, že vás tu bylo málo. Nemotá se ti hlava?" Bloňďák jen zavrtěl hlavou. Víc zvedl hlavu a začal si hasiče prohlížet. Byl to pěkný mladý muž s tmavými vlasy a světlýma očima, přesnou barvu v té tmě neviděl. Místo toho zřetelně cítil jeho dotyky, jak ho podpíral a prohlížel ho.
"Můžeš dýchat?" ptal se starostlivě. Opět se mu dostalo přikývnutí. Drobný mladík pod ním se roztřásl, noc byla chladná a oni navíc klesali. Okamžitě si svlékl bundu a přetáhl mu ji přes ramena. S úsměvem sledoval, jak se do ní bloňďák zabalil. Ten v tu chvíli dokázal myslet jen na to, jak je vyhřátá a jak voní. Potom se jeho mysl upřela na teplou dlaň, která ho jemně hladila po tváři. Chtěl zvednout hlavu, ale to už koš dorazil k autu a zastavil se.
"Tak pojď, jdeme." vyzval ho hasič a pomohl mu vstát. Stále ho podpíraje s ním slezl z auta, obešel ho a postrčil ho dovnitř, kde jej posadil na lavičku.
"Jak vypadá?" zavolal na něj někdo zvenku.
"Bude dobrej, jen mu dám ještě na chvíli kyslík." Odpověděl a udělal, co řekl. Položil ho na lavičku a zavřel dveře, aby dovnitř netáhlo. Potom rozsvítil slabé světlo a klekl si k němu. Se zalíbením se zahleděl na jeho tvář disponující jemnými rysy. Byl nádherný. Znovu ho pohladil a sledoval, jak otevírá oči. Překvapilo ho, že se neodtáhl, naopak mu položil hlavu do dlaně. Musel se usmát.
"Vezmu tě s sebou, ať máme jistotu, že budeš v pořádku." Promluvil tiše. Nebylo to nutné, mohl ho klidně nechat běžet, ale to nechtěl.

Jejich auto odjíždělo dříve, mělo pouze evakuační roli, hasiči ze zbylých třech vozů drželi vše pod kontrolou.
Tommymu se opravdu ulevilo, když konečně všechen ten ruch pominul. Na stanici ho usadili do křesla, někdo mu vrazil hrnek kafe do rukou a víc se o něj nestarali. Nikdo mu nic neřekl, nepustil ho domů, a tak tam seděl a čekal. Teprve po hodině se stanice začala vyprazdňovat.
"Jdi domů!" zavolal na něj jeden z posledních. Blondýnek se trochu probral a nechápavě se za ním zadíval. To tu prostě hodinu seděl a teď musí jít přes celé město? Vždyť ani nevěděl, kde je!
Pomalu se zvedl, posbíral si věci a vyrazil váhavým tempem ke vchodu. Venku ho ovanul chladný vzduch, ani bundu neměl, ta zůstala v budově.
"Vážně chceš jít teď domů?" ozval se za ním sametový, podmanivý hlas. Tommy se překvapeně otočil a upřel pohled na hasiče, který s ním jel v záchranném koši. Předtím v tom zmatku si vůbec neuvědomil, jak dokonalý hlas má. Muž pomalu přistoupil k němu a přivřel oči. Moc dobře si uvědomoval, jak bloňďáčka fascinuje. Dřív, než před ním stihl couvnout ke zdi, mu přes ramena přehodil svou služební bundu. Mladík před ním se do ní vděčně zabalil a opřel se o budovu za sebou.
"Kam jinam bych měl jít?" zeptal se tiše a zvedl hlavu. S překvapením zjistil, že hasič stojí mnohem blíž, než si myslel.
"Co takhle zůstat tady? Tommy." Pohrál si s jeho jménem a vyslovil je, jak nejsmyslněji dokázal. Spokojeně sledoval, jak se mu jen z toho zvuku podlamují kolena.
"Zůstaň tu se mnou." zašeptal, teď už těsně u jeho rtů, které se vzápětí samy přitiskly k těm jeho. Spokojeně zabručel. Dlaněmi sjel po jeho hrudi na boky, kde ho pořádně stiskl a promnul. Potom se odtáhl a věnoval drobnému mladíkovi úsměv.
"Vevnitř nám bude líp, nemyslíš?" Zašeptal a za zadek ho postrčil zpátky ke dveřím, které za nimi zamkl. Potom si ho vyvedl nahoru. Tommy si to ani pořádně nestihl uvědomit, dokud mu nezačal stahovat bundu z ramen. Chtěl se na něj podívat, ale to už se mu náruživě přisál ke krku a utlumil tak všechny otázky.
"Prozradíš mi alespoň svoje jméno?" dostal ze sebe mezi vzdechy.
"Adam." Tommy se usmál, natáhl ruce za sebe a položil mu je na rozkrok. Hasič k němu okamžitě přirazil boky a namáčkl ho na stůl. Vzrušeně se zakousl do jeho krku a vrazil mu ruce do kalhot. V příští vteřině už měl ty své rozepnuté a i se spodním prádlem stažené pod zadek. Svým ptákem se mu začal třít o zadek, zahalený už jen ve slipech, jež mu z bezpečnostních důvodů zatím ponechal.
Prudce ho otočil k sobě a vyhledal jeho rty, zatímco mu trochu nemotorně strhl kravatu a pustil se do rozepínání knoflíčků košile. Tiše vyhekl, když mu bloňďák bez varování sevřel koule v prstech.
"K čertu, chci tě, ty malej ďáble!" zavrčel a strhl mu košili. Rychlým nadzvednutím ho vysadil na stůl a klekl si, aby ho zbavil bot, zatímco se kochal pohledem na jeho erekci. Boty a kalhoty odkopl pod stůl, zvedl se a procpal se mu mezi stehna, kde se o něj začal náruživě otírat, až ho málem povalil. Jen s nechutí se odtáhl, dobře si uvědomoval, že i on se musí svléknout. Otočil se k němu zády a sehnul se k botám. Svůj odhalený zadek tak nastavil Tommymu, který k němu okamžitě natáhl ruce a nasměroval mu svůj úd mezi stehna, za boky ho přitáhl k sobě. Zatímco se o něj otíral, podebral jeho tričko a stáhl ho. Potom skopl slipy, visící už jen na kotnících a pořádně roztáhl nohy, aby se jeho milenec mohl přitisknout co nejblíž k němu. Ten ho však stáhl ze stolu a stlačil na kolena.
"Předveď se, jen ukaž, co ta tvoje sladká tlamička dokáže." pobízel ho. A blondýnek neváhal. Ochotně ho vsál dovnitř, zatímco si rukou honil toho svého. Adam ho hladil po tvářích a ve vlasech, tlačil si ho víc do klína, až se nakonec přemohl a odtáhl ho.
"Máš šikovnou pusinku, Tommy." zavrněl a políbil ho "Moc šikovnou, ale tvoje prdelka čeká." S těmi slovy ho vysdail zpátky na stůl, tentokrát na čtyři.
"Jen mi ji ukaž." Pobízel ho, aby ji vyšpulil. Potom začal olizovat jeho koule, po kterých vyjel výš až k tomu nejvíc žádanému místečku. Jemně mu zaťal nehty do půlek, roztáhl je a začal se cpát jazykem dovnitř. Zepředu zaslechl jen několik slastných stenů. Spokojeně si naslinil prsty a rovnou po dvou je zastrčil dovnitř. Tommy se prohnul a zakňučel. Adam přesně věděl, kam sáhnout, aby se zkroutil slastí. A Tommyho prudké přirážení zadkem mu dávalo jasně najevo, že to dělá dobře.
Pak náhle přestal, to se mu povedlo vytáhnout gumu ze šuplíku. Rychle si ji navlékl, stáhl mladíka ze stolu a skoro surově dostrkal ke gauči, na který se vzrušený bloňďák ochotně svalil. Adam ho chytil pod zadkem, nadzvedl a bez varování vrazil dovnitř až nadoraz. Tommyho sten se rozlehl místností. Muž nad ním se usmál a zvedl si ho k sobě. Tommy trochu nespokojeně zakňučel a začal na něj nasedat. Nedokázal být ani zdaleka tak rychlý, a přesně tohle Adam chtěl. Užít si ho. Skoro něžně zajal jeho rty, zatímco mu dlaněmi zahříval zadeček. Blodýnek mu okamžitě omotal paže kolem ramen a přitiskl se k němu.
"Jsi sladký." zašeptal Adam, hned na to zasypal jeho tvář polibky. Teprve teď ho konečně převrátil pod sebe, teprve teď ho začal pořádně projíždět. Tommy se chytil boční opěrky gauče za sebou a prohnul se v zádech. Nohy mu pevně omotal kolem boků, tiskl si ho na sebe.
"Přidej!" pobídl ho, chtěl se udělat, chtěl, aby ho k tomu dovedl jen svým ptákem, a Adam to cítil. Byl rozhodnutý ojet ho tak, že nebude schopen říct ani vlastní jméno. Každý náraz do jeho prostaty Tommy komentoval pořádným výkřikem. Blížil se k vrcholu, zatraceně rychle se blížil. Svaly se mu stahovaly, tělo se začínalo třást. Potom vystříkl pořádnou dávku na svoje břicho, hrudník a kapka mu dopadla i na krk. A přesně tenhle pohled dopomohl Adamovi k jeho orgasmu. Několikrát zhluboka vydechl, než sklonil hlavu a začal slízávat Tommyho sperma. Ten ho sledoval zpod přivřených víček, vůbec se nehýbal, jen ztěžka dýchal. Potom pomalu zdvihl zpocenou ruku a prohrábl mu vlasy. Trochu otupěle sledoval, jak mu Adam pokládá obličej na hruď. Spokojeně zavřel oči a nechal se ukolébat příjemnou tíhou jeho těla a pocitem bezpečí.

Asi o hodinu později byl probuzen, začínalo se rozednívat.
"Pojď, dáme si sprchu." šeptal mu černovlasý u rtů, zatímco je zasypával polibky. Blndýnek se pomalu posadil a rozespale rozhlédl. Potom se překlopil dopředu a opřel mu hlavu o rameno.
"Tak pojď." vyzval ho Adam a zvedl se i s ním. Dovedl ho do sprchy, kde na ně pustil vodu. Ta Tommyho probrala. Usmál se, opřel se o něj, vzal do ruky gel a začal mu ho roztírat po těle. Konečně si mohl pořádně prohlédnout jeho krásné tělo. Nic víc než umývání se nedělo, neměli sílu. Prostě se umyli, oblékli a sedli si s kávou zpátky na pohovku. Pomalu uklízeli to, co napáchali, střídavě mezitím se k sobě znovu tulili, líbali se a mazlili. Jejich čas pomalu ubíhal, zbývalo jen málo do doby, kdy začnou přicházet první požárníci na službu.
"Měl bych jít." promluvil Tommy unaveně. Věděl, že Adm myslí na totéž, jen neví, jak to říct. Jen přikývl. Pomalu se zvedli a sešli dolů ke dveřím, kde se na sebe nerozhodně podívali. Adam k němu váhavě natáhl ruce, blondýnek náruč bez váhání přijal, potom si opatrně přivlastnil jeho rty.
"Sbohem." zašeptal Adam.
"Měj se." odpověděl mu bloňďák a s jemným úsměvem přejel dlaní po jeho hrudi. Potom se otočil a vyšel ven do chladného rána s Adamovou bundou přehozenou přes ramena. Jeho zachránce a noční milenec ho sledoval se smutným úsměvem. Mohl ho zastavit, mohl udělat cokoliv, ale ani se nepohnul. Nikdy se už neduvidí...
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Janimi Janimi | 9. dubna 2014 v 15:16 | Reagovat

No WOW sexy hasič to zobral hooodne z ostra ;-)  :-D   Nejakú tú pamiatku si Tommy predsa  len odniesol - Adamovu bundu ...nebude ju chcieť niekedy "vrátiť" ??? ???  ;-)

2 Zuzu Zuzu | 9. dubna 2014 v 16:10 | Reagovat

[1]: Ne, já nechtěla, aby tam cokoliv mezi nima vzniklo :D

3 Karin Karin | 9. dubna 2014 v 20:50 | Reagovat

Ještě pokračování prosím. :-D  :-D

4 Elly Meow Elly Meow | 10. dubna 2014 v 19:18 | Reagovat

Tommy, ráno je ideální doba jít do práce a škrtnout v kanceláři u kartotéky. Adam je po službě, ale co když služebna skrývá další poklady... :D

5 Kristý Kristý | 13. dubna 2014 v 21:58 | Reagovat

Ježííííš :D já se z toho asi..:D dokonalé :333 kluci na to šli pěkně tvrdě tentokrát :33 ale ten konec..teda! :D :D

6 Zuzu Zuzu | Web | 13. dubna 2014 v 23:03 | Reagovat

[5]:
[4]: ale pokračování nebude :D

7 -S -S | 14. května 2014 v 19:33 | Reagovat

Super povídka Adámek a Tommýš ♥♥ Miluju tvůj blog :) Kdy bude pokrčování povídky Laská mezi nebem a peklem?? :) ♥♥♥

8 Zuzu Zuzu | Web | 16. května 2014 v 21:29 | Reagovat

[7]: trošku jsem se sekla, ale neboj, bude to brzy :)

9 subjektivna kritika subjektivna kritika | 1. června 2014 v 10:51 | Reagovat

kedysi som mala tvoj blog veľmi rada, hltala som každú jednu poviedku. Potom som tu uz dlho nebola, prídem a takýto brak? Nechutne vyjadrivanie hasiča sa mi vobec nepacilo a aj celkovo ta omáčka okolo mi prišla napísaná horšie ako si pamätám ze si písavala. Rozmyslala som aj nad témou adommy a mám pocut ze tvoji Tommyovia su stale taki podobní (povedala by som aj rovnaki ale nechcen zvelicovat) ze mam pocit ze he to stale o tom istom chlapcovi s ktorym spávajú všetci sexi muži v okolí.
Prepáč, ale dnes som ti naozaj nevedela napísať nic pekné ... ale veľmi oceňujem ze prekladas Tommyho twitter party.

10 Zuzu Zuzu | Web | 1. června 2014 v 16:14 | Reagovat

[9]: Mrzí mě, že se ti mé psaní už nelíbí. Můj Tommy je stále stejný, to máš pravdu. Je takový, protože ho takového vidím, nemohu mu dát charakter, který mně osobně nesedí. To bohužel neumím. Třeba se mi to jednou posune, ale nejsem žádný profík, píšu pro zábavu, snažím se zlepšovat. Proto děkuji za tvou kritiku :)

11 subjektivna kritika subjektivna kritika | 1. června 2014 v 22:44 | Reagovat

[10]: som veľmi rada, že si zareagovala na môj komentár a vzala to tak dobre :) ... mám totižto pocit, že české blogerky v posledej dobe ignorujú moje po slovensky pisane komentáre ... a tiež nemám rada ked vyjadrim kritiku a niekto mi zacne nadavat a potom si navzajom zbytočne kazime deň tak som rada za tvoj super prístup :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama