Rozervaný psanec III.

24. listopadu 2014 v 12:36 | ZuzuLambliff ௸ |  Překlad - Rozervaný psanec
Věnováno: věře, Veronice, In, TýTý, Janimi, Karin a Extasy, děkuji za vaše komentáře, poháníte mě k rychlejšímu postupu :) A zvlášť děkuji Extasy za zveřejnění minulého dílu :)



"Vyzyvatel, Beta Burbankské smečky, Tommy Joe Ratliff, který je odhodlaný stát se po mně druhým ve vedení. Uvidíme, jak si během zápasů povede." Oznámil všem Adam, potom otočil svou již dokonale klidnou a neutrální tvář k nahému blondýnovi před sebou.
"Tohle jsou mí současní betové: Sutan Amrull, Isaac Carpenter, Terrence Spencer, Longineu Parson, Brad Bell, Sasha Mallory, Scarlett a Lee Cherry." řekl, ukazuje na jednotlivé z nich. Tommy přikývl, chvíli si je pečlivě prohlížel, než svou pozornost věnoval opět Adamovi. Jeho vlk byl opět nabuzený, připravený bojovat, ukázat jim. Nemohl se dočkat, až se konečně promění.
"Boj začínáš ty, s každým se střetneš jednou." pokračoval Adam. Tommy tak, tak zastavil natěšené zavrčení.
"Nikdo by neměl být vážně zraněn, tohle je boj o pozici, ne o život." zopakoval, co řekl za tu noc už tolikrát. Tommy přikývl a naklonil hlavu na stranu, aby si prokřupl krk. Čekal na svolení. Černovlasý muž ho ještě pár vteřin sledoval, potom otevřel pusu:
"Proměňte se a začněte." řekl klidně a poodešel k blízké skále, se vší elegancí na ni vyskočil a zůstal tam stát s rukama založenýma na hrudi. Pečlivě je sledoval.



Sotva Adam dořekl, nahrbil Tommy záda a proměnil se do své skoro bílé vlčí formy. Bílá srst zavířila, v lesním pološeru připomínala spíš stříbrnou záři, potom pomalu přilnula ke štíhlému tělu. Ostatní následovali jeho příkladu, v příští vteřině stál tváří v tvář osmi vlkům rozdílným barvou i velikostí. Nyní pomalu popouštěl uzdu své síle, nechal ji kolem sebe vířit ve vlnách, až se kolem něj rozprostřela ve své plné velikosti, už nic nezakrýval. Chtěl zjistit, kdo všechno se mu podřídí a kdo přijme výzvu k boji. Tiše vrčel, zatímco pomalu přistupoval blíž, své jantarové oči nespouštěje z ostatních vlků.
Netrvalo dlouho a Scarlett s Leem - jasný pár tvořený osudovým poutem - spolu se Sashou lehli na zem a odhalili svá hrdla. Tommy přijal jejich podřízení, což znamenalo, že bude muset bojovat jenom pětkrát. Vyvíjelo se to o trochu lépe, než předpokládal, ačkoliv cítil, že zbývající vlci jsou silní. Někteří budou skutečnou výzvou, ale on byl odhodlaný.

Kráčeje zpátky do středu mýtiny, prohlížel si zbylé. Věděl, že budou čekat na svou chvíli, zatímco on je bude vyzývat jednoho po druhém. Jeho první protivník, Brad, byl tmavě hnědý, vcelku malý vlk s černými tlapkami. Tommymu připomínaly černé ponožky a on by ho zajisté označil roztomilým, kdyby na něj v příští vteřině neskočil. Bílý vlk se přikrčil, boj začal.

Navzdory Bradovu nadšení a složitému stylu boje, ho Tommy po necelé půlhodině přemohl, přišpendlil na zem a čekal s tesáky kolem jeho hrdla, dokud se nevzdal.

Longineův světle hnědý vlk se zdál být víc než výzva, byl dvakrát tak veliký jako Tommy, ale ten využil své obratnosti jako výhody. Sice byl párkrát sražen k zemi, ale pokaždé se dokázal vyprostit, rány a kousance, které utržil, nevnímaje. Věděl, že po mnohých zůstanou modřiny a stopy, které úplně zmizí až za jeden nebo dva dny. Neměl ponětí, kolik času uběhlo, než se mu podařilo přinutit tohohle vlka, aby se mu podřídil, po Longim přišel Terrence, a slunce už vystoupalo nad hory, když se i on vzdal.

Tommy těžce oddechoval, krvácel všude možně. Snažil se nedávat najevo bolest, kterou mu způsobovalo kousnutí na levé přední tlapce. Nesměl ukázat slabost, ani fakt, že začínal být unavený. Musel dosáhnout toho, co slíbil, i když byl zápas od zápasu těžší, jak postupoval po žebříčku k vrcholu.

Isaac se ukázal jako silný protivník. Jeho černo-šedý vlk byl rychlý, zkušený a měl v rukávu několik triků. Uhýbal Tommyho útokům, čímž jeho i jeho vlka pěkně otrávil a donutil změnit taktiku. Mýtinou se rozlehlo vrčení a štěkot, když se znovu srazili ve vzájemné snaze dosáhnout protivníkova hrdla. Minuty ubíhaly, oba vlci byli čím dál vyčerpanější. Jednou měl Tommy namále, ale dostal se pryč dřív, než ho soupeřovy čelisti stihly sevřít. Potom ho jednou šťastnou ranou dostal na zem a stiskl. Pak už bylo jen otázkou pár minut, než Issac přijal jeho autoritu.

Bílý vlk pomalu couvl, stále jedním okem sleduje druhého plazícího se, necítil z něj žádnou zlost. Poražený muž zamířil přímo k hnědovlasé ženě, která ho sevřela v náruči. Další pár, u kterého Tommy cítil osudové pouto, na moment ho přimělo žárlit. Ne na ně samotné, ale na to, že měli někoho přimknutého k sobě tak silným poutem. Bylo to to nejsilnější, co mohl vlk mít, a zároveň to nejuznávanější a nejposvátnější mezi vlky. Přál si, aby jednou také našel svou osudovou polovičku, svou Mate (pozn. překl.: ponechám anglický název pro lepší znění v následujících kapitolách, přesným významem je druh/družka, vyslovujte [mejt]). Ne že by byl zrovna nadšený z představy být k někomu připoután po zbytek jeho života, ale tušil, že když se někdo octne v takové situaci, jeho pohled na svobodu a štěstí se zásadně změní.

Soustřeď se! Okřikl se a otočil na zbývajícího betu, Sutana. Byl to černý vlk s bílou skvrnou na hrudi, stejně velký jako Longineu, ale mnohem štíhlejší. Klid, který z něho vyzařoval, Tommyho i jeho vlka fascinoval. Prostě se zvedl ze sedu a sledoval každý jeho pohyb svýma jantarovýma očima, ponechávaje mu prostor, aby nabral dech, za což mu byl blondýn víc než vděčný. Na malý moment zapochyboval, že je schopen vyhrát souboj s Adamovou pravou rukou. Tohle byla pozice, kterou chtěl získat, ale cítil Sutanovu sílu pulzující pod jeho srstí. Nepustil ji ven, nepředváděl se, působil na mnohem vyšší úrovni.

Bílý vlk přecházel z místa na místo, oči upřené na svého protivníka, zatímco se snažil odlehčovat už hojící se tlapku. Nebylo lehké na tomhle vlkovi najít slabinu, byl odpočatý, pravděpodobně mnohem zkušenější a Tommymu dalo hodně práce dostat z hlavy myšlenky na porážku. I ty Sutana posilovaly. Zbavil se pochyb tak, jako důvodu, proč mu tyhle obrazy běhaly před očima. Musel dokázat otci i smečce, že je schopný se o ně postarat, musel mít slovo v životě nové smečky, musel tu pozici získat. Musel!

Byl to on, kdo zaútočil jako první, plánoval si trochu změřit Sutanovy dovednosti, a ani nebyl zklamaný, když pokaždé minul a vysloužil si protiútok. Cítil, že se na ně nyní upírají oči úplně všech, ale uzavřel se před jejich přítomností -zejména alfovou-, aby se mohl soustředit jen na svého protivníka, který dokazoval, že si svůj titul zasloužil. Byl to dlouhý a těžký boj. Ve chvíli, kdy si dali přestávku, se už slunce opíralo do lesa pěkně zvysoka. Oba těžce dýchali, srst slepenou slinami a krví, ale ani jeden neustoupil. Zůstali na místě pokaždé, když ten druhý zaútočil. Chlupy sliny a prach se znovu rozletěly vzduchem, vlci se zase váleli po zemi, vrčeli a kňučeli bolestí. Několik dalších dlouhých minut se pokoušeli získat nadvládu.

Tommy se náhle octnul přišpendlený k zemi, ale podařilo se mu otočit na břicho a uhánět pryč, jenomže mu Sutan stihl uštědřit další kousanec, tentokrát do spodní části zad. Bílý vlk zavyl bolestí, ale pokračoval v běhu směrem ke skalnaté části mýtiny, odkud je z podřepu sledoval Alfa, předloktí zapřená o kolena. Blondýn zamířil přímo k té skále, těsně za sebou slyšel vrčení, jak ho Sutan pronásledoval. Bílý vlk použil skálu jako odrazový můstek, vyskočil na ni a skočil, své tělo obraceje v letu bokem ke svému protivníkovi, kterého vzápětí zasáhl celou svou vahou do hrudi. Znovu přistáli v prachu, Tommy ucítil bolest, která mu vzplanula v celé hrudi, k jeho uším dolehl nepříjemný zvuk lámaných kostí, ale on si toho nevšímal. Věděl, že když tuhle šanci prošvihne, prohraje.

Sutan byl tím náhlým nárazem trochu dezorientovaný, ale instinktivně natočil hlavu a roztrhl zuby kůži po celé délce Tommyho krku. Bílý vlk se snažil osvobodit i tentokrát, ale pekelná bolest hořící v jeho boku ho na několik vteřin rozptýlila, což Sutanovi bohatě stačilo, aby ho definitivně uvěznil pod sebou. Použil dostatek své váhy, aby ho znehybnil. Blondýnek viděl rudě bolestí i ponížením, které on i jeho vlk zakoušeli, zatímco je ostré zuby držely v důrazném sevření za šíji.

Kurva! Pomyslel si a pokusil se osvobodit, ale pohyb jeho těla a způsob, jakým na něj Sutan navalil více své váhy, aby ho udržel dole, Tommyho přinutily znovu zakvičet bolestí. Jeho žebra byla zlámaná, měl jen dvě možnosti: buď se pokoušet bojovat tímhle způsobem, nebo to vzdát a kapitulovat.
'Vzdej to, jsi vyčerpaný a zraněný.' uslyšel v mysli Sutanův hlas, zatímco se ho pokoušel s pramalým úspěchem zbavit.
'Nemůžu.' protestoval, nechtěl se podřídit, ačkoliv vlkova vůle začala ohýbat silnější mužovu. Jasně cítil Sutanovo zvíře v místech, kde se jeho špičáky dotýkaly kůže. Byl silný a klidný, ovšem i přesto vysílal varovné vrčení a vlny své přítomnosti.
'Nechceme ti ublížit. Ty a tvoje smečka jste pro nás pořád cizinci, nemůžu tě pustit blíž k Adamovi, ne teď.'
'Co tim chceš říct?' Hafnul blondýn, napětí stále otřásalo jeho tělem, ale už se nesnažil dostat pryč. Bolest polevila, ale stále mu povolovala jen krátké mělké nádechy.
'Že přijmu později tvou výzvu, až se uzdravíš a my tebe i tvou smečku poznáme trochu líp.' řekl tiše.
'Proč to děláš?'
'Protože v tobě a tvém vlkovi vidím něco, co ani ty, ani ostatní vidět nedokážou, zatím. Nejsi připravený získat moje místo.'
'Jak to můžeš vědět?' odfrkl si Tommy, odfukuje prach ze země, z nozder mu přitom vyrazila sprška krve. Musel změnit polohu jedné nohy, ale osvobodit se nepokusil.
'Mám svoje způsoby. Naučíš se o nich víc, jen co trochu poznáš tuhle smečku a sebe. Teď... se vzdej, ať se tvoje rány můžou začít hojit a aby si mohli všichni konečně odpočinout.'
'Slib mi to. Přísahej při všem, co je ti svatý, že mě brzo necháš tě znovu vyzvat.' trval si Tommy na svém, nechtěl se převrátit na záda bez alespoň nějaké naděje, slabé útěchy.
'Přísahám, že až budeš připravený, nechám tě, abys mě znovu vyzval o mou pozici.' zazněl mu jeho hlas ještě jednou v hlavě.

Tommy počkal po dobu několika úderů srdce, dokud se jeho slova nevsákla, potom se on a jeho vlk podvolili, dávaje dostatečně najevo kapitulaci, aby bylo jasné, že Sutan vyhrál. Bloňďáček byl zklamaný, a když zběžně vzhlédl ze země, cítě Adama, jak ho sleduje z vrcholu blízké skály, zaplavil ho namísto vzteku podivný smutek a vyčerpání. Nedokázal vysvětlit, proč se cítí, jako by jeho selhání nebylo závažné jen pro smečku, památku otce a něho, ale i pro Adama. Proč ho fakt, že se k němu nedostal blíž, tak trápil?

Jeho myšlenky i oční kontakt s alfou byly přerušeny, když ho Sutan pomalu pustil a ustoupil, krátce na to se proměňuje zpátky do lidské podoby.
"Je tedy rozhodnuto. Sutan zůstává mým prvním betou a Tommy postupuje na místo druhého. Všichni jste dnes bojovali dobře, Burbankská smečka dnešním dnem zaniká a stává se konečně součástí Losangeleské. V následujících několika dnech se zacvičíte ve vašich nových pozicích a v chodu této smečky. Vítejte doma." Adamův hlas se zvučně a jasně nesl mýtinou k jeho vlkům.
"Jděte, najezte se a odpočiňte si."

Tommy zůstal na zemi, dokud nedomluvil, teprve potom se pomalu opatrně zvedl. Na zádech mu jemně přistála ženská ruka.
"Tommy, nech mě ti pomoct, zdejší ranhojiči jsou dobří." řekla jeho sestra ustaraně. Blondýnek vrhl zběžný pohled za sebe a uviděl svou neteř spící v náruči hnědovlasé ženy stojící opodál. Potom se obrátil zpátky na sestru a potřásl hlavou.
'Budu v pořádku, nestarej se o mě. Jdu domů, zavolej, kdyby se něco dělo.'
"Předpokládá se, že zůstaneme tady, Tommy." poznamenala opatrně.
'To mě nezajímá. Nemůžu tu zůstat, ne teď. Vrátím se.' Hufnul a byl rád, že jeho sestra chápe, že si musí nejdřív sám olízat rány, než bude připraven se komukoliv podívat do tváře.

Opatrně dokulhal ke svému oblečení. Každý nádech ho příšerně bolel, zlomená žebra se ozývala, ale on věděl, že jakmile se promění a odpočine si, bude v pořádku. Zbylé kousance a škrábance už dokonce skoro necítil, když se proměnil v člověka a zůstal stát vedle lavice, na které nechal oblečení. Opatrně se do něj nasoukal, vrazil si sluchátka do uší a pomalu zmizel pěšinou, která vedla zpátky do Adamova domu. Selhal při prvním důležitém úkolu po otcově smrti. Věděl, že to bude dlouhý den plný snahy vyrovnat se s neúspěchem.
 

22 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 věra věra | 24. listopadu 2014 v 15:24 | Reagovat

Jéé.Moc děkuju za věnování:3.Vážně krásné:)).....Jen doufám že Tommy dosáhe svého a trošku se zblíží s Adamem:)).....Moc se těším na pokračování,jen tak dál a ještě jednou moc děkuju:)) :-)  ;-)

2 Veronika Veronika | E-mail | 24. listopadu 2014 v 15:27 | Reagovat

Páni vážně super.:)Moc jsem se těšila na další díl:).Smekám před tebou/vámi na ten překlad.Prostě dokonalost.Jen tak dál:).Jo a taky moc děkuju za věnování:).
Můžu se ještě zeptat....budeš/budete dělat i Adommy jednodílky?:) :-)  ;-)

3 In In | 24. listopadu 2014 v 19:14 | Reagovat

Tommy teda dostal do kožichu , ale rval se statečně :-)

4 Karin Karin | 24. listopadu 2014 v 20:20 | Reagovat

To nebylo spravedlivi musel bojovat ze všema.Moc se těším na další díl. :-(  :-)

5 Miki Miki | 25. listopadu 2014 v 14:21 | Reagovat

Děkuju za překlad zajímavé povídky. :-P Moc se těším na pokračování a vzájemné sbližování našich hlavních hrdinů. :-)

6 TýTý TýTý | 25. listopadu 2014 v 17:56 | Reagovat

Tommy je teď asi Hrozně mě zajímá jak to bude s nimi dál.. :-D Vím, že bych si to mohle přečíst i anglicky, ale to správný napětí když to píšeš.. na to si prostě radši počkám :-D Tommyho je mi líto, pro něj to musí být opravdu potupa nastavit břicho nebo hrdlo po tom co se stalo.. :-) Už aby tam byl pořádně zapojený i Adam.. :-D

7 Janimi Janimi | 26. listopadu 2014 v 15:35 | Reagovat

Vďaka vďaka vďaka  ;-) že prekladáš  a tiež za venovanie...super počtečníčko to je ;-)  :-D

8 Extasy Extasy | 27. listopadu 2014 v 10:33 | Reagovat

No jo, Sutan! To mohl rovnou bojovat s Adamem a dopadlo by to stejně :-D
Usmála jsem se, když se v prvním odstavci objevila všechna ta jména, ale je to pochopitelný, měla jsem je tu čekat :-)
Je mi z Tommyho situace smutno. Je hrozně sám, a i když se Adam chová celkem přirozeně ke svému postavení, což se mu samozřejmě nedá zazlívat, je mi Tommyho hrozně líto. Snad se to brzy v lepší obrátí!

9 Zuzu Zuzu | Web | 5. prosince 2014 v 22:45 | Reagovat

[2]: Moc děkuju a nemáš zač :) A ano, budu psát i Adommy jednorázovky, byť se teď hodlám zaměřit hlavně na jednorázovky :)

[8]: Mě ta jména nejdřív trochu nepasovala, ale jak dostaly postavy možnost se rozehrát, pasovaly naopak naprosto dokonale :)

10 Katka Katka | E-mail | 30. dubna 2015 v 16:18 | Reagovat

Chudák Tommy ten teda dostal. Ale byl statečnej až skoro do konce. Velké překvapení !!! Napínák jak blázen ááá. Jdu na další díl. :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama