Rozervaný psanec X.

10. ledna 2015 v 20:10 | ZuzuLambliff ௸ |  Překlad - Rozervaný psanec

Věnováno: Market, Terikovi, In, Maty, věře, Karin, Extasy, Janimi, Eileen Glambert, anonymovi, TýTý a Miki, děkuju za vaše komentáře a věrnost :)
Dneska se dozvíte něco o Tommyho bolestivé minulosti. Kvůli tomuhle dílu jsem vytáhla babičku do kavárny s wifinou a teď tu sedí naproti mně a čeká, až se uráčím s tím skončit :DDD


"Chtěl bych o tobě vědět víc." Pronesl Adam, když se uhnízdil na jednom z kulatých gaučíků v obýváku s Tommym naproti sobě, usazeným na podobné pohovce, světla noční LA, dopadající sem skrz skleněné dveře, tvořila příjemné pozadí k jeho obličeji. Oba byli bosí, Adam měl prsty zabořené v chlupatém koberci, seděl uvolněně rozvalený v měkkých polštářcích, skleničku vodky v jedné ruce, druhou položenou na stehnu. Tlumené světlo z venku se odráželo v jeho třpytivém make-upu, lesklých těsných kalhotách a řetízcích na jeho hrudi, které se zaleskly, kdykoliv se pohnul. Košili měl prakticky rozepnutou.

Tommy přesunul pozornost z vrchovatého pohárku whisky na něj, úšklebek cuknul koutkem jeho úst, když zaznamenal dychtivost v hlase vyššího muže.
"Co konkrétně?" zeptal se a upil ze skleničky, do hlavy se mu v mžiku navrátilo ono příjemné hučení. Koženou bundu ztratil kdesi v hale spolu s botami a teď si tu hověl v podobné pozici jako Adam, lahve jimi vybraného jedu stály na stolku mezi nimi, již poloprázdné. Co bylo pro blondýnka víc než příjemné, v celém domě se kromě nich nenacházela jediná živá duše, dokonce se v Alfově přítomnosti cítil víc než dobře.

"Zmínil jsi kousnutí… jak se to stalo? Jak ses stal vlkodlakem?" V modrých očích s těmi slovy zasvítila zvědavost, kterou se alespoň trochu pokusil zamaskovat dopitím skleničky a jejím opětovným naplněním.
Přes Tommyho tvář na vteřinu přeletěl stín, pak pokrčil rameny a naplnil si ústa tekutinou, která mu vzápětí spálila hrdlo a zahřála žaludek.

"Stalo se to v létě devatenáct set šedesát dva, tenkrát jsem byl vzpurnej teeneager, dalo by se říct punker. Rád jsem zatahoval školu, hrál na kytaru a poflakoval se s kámošema, se kterejma jsme často chodívali do lesa v horách chlastat, měli jsme pár svejch místeček. Toho večera jsem jako tradičně vyklouzl z domu a šel s nima, vzali jsme s sebou i nějaký holky. Probíhalo to skvěle, byli jsme pěkně v náladě a já si odvedl tu, se kterou jsem chtěl šukat, kus dál od ostatních. Smáli jsme se, pili a svlíkali se. Byli jsme hodně zabraný, když se ozvalo praskání větviček a po chvilce i nějaký vrčení. Nejdřív jsme mysleli, že to jsou jen kámoši, co si z nás dělaj prdel, ale pak se to přiblížilo a my viděli velkej stín pohybující se mezi stromama a žhnoucí jantarový oči. Začali jsme se zvedat a ustupovat, pořád jsem opakoval, že nesmí utíkat, věděl jsem o zvířatech docela dost a tohle by bylo to nejhorší, co jsme mohli udělat. Jenže když to přišlo ještě blíž, nevydržela to, začala ječet a vypálila pryč. Běžel jsem jako o život a neustále se ujišťoval, že je přede mnou. Potom ten tvor skočil a srazil mě na zem. Řval jsem na Sue, aby běžela dál, což bez protestů splnila. Já se zatím pokoušel dostat pryč, zápasil jsem s tím, tenkrát jsem ještě pochopitelně nevěděl, že je to vlkodlak. Když jsem se pak přetočil na záda, uviděl jsem obrovského vlka připraveného mě roztrhat. Zvedl jsem levou ruku, abych si chránil obličej a krk, a přesně v tu chvíli se do mě zakousl. Tady." Zvedl ruku a ukázal prstem na potetovanou oblast mezi Jasonem a Belou Lugosi.

"Tetování to dobře zakrylo, ale když se podíváš dostatečně zblízka, je to pořád vidět." Řekl, hlas měl napjatý. O tomhle věděl jen málokdo a on vlastně netušil, proč měl takové nutkání se svému Alfovi svěřit, ale nevadilo mu to. Třeba to pomůže víc, než potlačování a dušení pravdy v sobě, aby se kvůli tomu nenáviděl alespoň o trochu méně. Adam přikývl a ztrestal další sklenku vodky.
"Co se stalo potom?" zeptal se. Cítil, že mu to není příjemné, ale nezastavil ho. Chtěl znát celý příběh.

"Pamatuju si, že jsem křičel a zoufale prosil o život, i když jsem věděl, že mi to zvíře nemůže rozumět. Příšerně to bolelo a já byl v šoku, když jsem si uvědomil, že má můj krátkej život skončit zrovna takhle. Nechtěl jsem umřít, ale proti něčemu tak obrovskýmu jsem neměl šanci. Nikdy jsem nevěřil v boha, ale v tu chvíli jsem se v hrůze modlil snad ke všem, aby mě ušetřili. Měl jsem tenkrát štěstí, že s náma šlo i pár chlápků z podsvětí. Jeden z nich měl u sebe pistoli, kterou po tej bestii vystřelil. Samozřejmě to byla jen obyčejná kulka, ale i tak ho to muselo pekelně bolet, s vrčením zmizel ve tmě. Nick, ten týpek, za tím vystřelil ještě několikrát, aby se ujistil, že je pryč. Pak ještě s jedním klukem běželi ke mně. Pořád jsem ležel na zemi, v nose mě štípal pach hnijícího listí a krve, byl jsem v šoku, v hlavě mi uvízly jen samý divný věci." Odmlčel se a vyprázdnil sklenku, zíraje na ni ztracený v myšlenkách.
"Jako třeba?" zeptal se Adam tiše.
"Jako proužkovanej vzor na Nickově košili pod koženou bundou, nebo chuť Suzina jazyka v mojí puse ještě z toho, co bylo před tím. A další podobný hovadiny. Řekl bych, že se můj mozek snažil soustředit na všechno kromě krvácející ruky. Nepamatuju si, jak jsem se dostal domů, každopádně naši se mohli zbláznit, hned mě vzali do nemocnice. Dostal jsem tetanovku a spoustu stehů. Doktor mi řekl, že budu mít jizvu, ale že jsem měl štěstí, mohl mi ji taky urvat. Pak jsem musel mluvit s policií a strážci lesa, nechtěli mi věřit, že byl ten vlk tak velkej, jak jsem tvrdil. Mysleli si, že mám šokem a chlastem zkreslený vzpomínky, a taky proto, že jsem byl prostě mrně."
"A ten vlk? Šli po něm?"
"Netuším. Asi to zkusili, ale víš dobře, jak dokážeme svést lidi ze stopy, když potřebujeme."
"Byl to samotář?"
"Nevím, nikdy jsem ho znovu nepotkal." Pokrčil rameny a střelil po něm pohledem, ve tváři nenucený výraz, oba však věděli, že tím trpěl mnohem víc, než dával najevo.
"A pak jsi začal pozorovat změny?"
"Jo. Den nebo dva jsem měl šílenou horečku, máma se ji zoufale snažila srazit, ale bez výsledku. Myslela si, že je to reakce na ránu. Potom jsem už vypadal líp, ale pořád jsem byl teplejší než normálně a jen stěží mohl vstát z postele, ale všiml jsem si, že některý menší šrámy a modřiny zmizely v rekordním čase, a ani ruka už mě tak nebolela. Byli jsme překvapení, když mi vyměňovala obvazy a to kousnutí už taky vypadalo mnohem líp. Pak, to už mi bylo docela dobře, jsem zjistil, že mám najednou mnohem ostřejší smysly. To mě vyděsilo, odmítal jsem to komukoliv říct. Miloval jsem hororový knížky a filmy, takže nebylo těžký dát si dvě a dvě dohromady. Pochopitelně jsem nechtěl věřit, že to byl vlkodlak a já se právě stával jedním z nich."
"Dokážu si představit, jak jsi musel bejt vyděšenej."
"Fakt to nebylo lehký." Přikývl a dopil skleničku, jen aby si mohl dopřát další. "Šel jsem zpátky do toho lesa, i když jsem byl pološílenej hrůzou. Cejtil jsem ho a pokusil se ho sledovat, ale brzo jsem ho ztratil. Když pak přišel první úplněk, bylo mi hrozně. Klečel jsem ve svým pokoji a pomalu nad sebou ztrácel kontrolu, ségra se mnou zrovna skejsla na zahradě, když to přišlo. Začal jsem se měnit. Moje drápy, zuby i oči byly najednou vlčí, a když se mě pokusila uklidnit, skočil jsem po ní a kousl ji do nohy. Cejtil jsem se strašně, když jsem se následujícího dne probral nahej a zasranej od zvířecí krve uprostřed neznámýho lesa. Dokonce jsem i vyzvracel nějaký polostrávený syrový maso. Trvalo mi pekelně dlouho, než jsem našel cestu domů a než se mi povedlo splašit něco na sebe, dávno už padla noc. Naši byli vzteky bez sebe, ale o to víc se o mě a teď už i o Lisu báli. Ošetřili jí to kousnutí, pak jsme si sedli a mluvili."
"Jak na to reagovali?"
"Všichni tři se mohli zbláznit, ale nemohl jsem se na ně zlobit, byl jsem na tom stejně. Hodně dlouho jsem nenáviděl to monstrum, kterým jsem se stal."
"A o příštím úplňku se i Lisa stala vlkem."
"A nejen ona." Řekl a poté, co na něj Adam upřel tázavý pohled, pokračoval: "Když jsme si byli jistí, že jsme oba opravdu vlkodlaci, poprosil mě táta, abych ho taky kousnul."
"To fakt?" Adamovi spadla čelist.
"Jo, jenže já to nechtěl udělat. Měl jsem sám ze sebe hrůzu, neuměl jsem to ovládat. On se ale chtěl postarat o svoje děti a pomoct jim. Snad nikdy jsem nebyl v knihovně tak často, jak tenkrát. Hledali jsme všechno o vlkodlacích a vlcích, studovali je, a tátovi se nějak podařilo najít kamarádovu kamarádku vlčici. Vysvětlil jí situaci a ona ho kousla. O příštím úplňku jsme jeli na vejlet do hlubokýho lesa, proměnili se a pobíhali tam, dokud jsme si na naše nový formy nezvykli. Nakonec se ukázalo, že je jeho vlk Alfa. Stal se tak šéfem naší malý smečky, často se scházel s vlčicí, která ho změnila, a učil nás všechno, co jsme potřebovali vědět. Naše smečka postupem času rostla a sílila, vzali jsme k sobě nějaký zbloudilý. Takhle Burbankská smečka vznikla. Tenkrát jsme byli hodně silní, než na nás lovci nastražili pasti a my ztratili víc než polovinu členů dřív, než jsme je stihli zabít." Ukončil a znovu se napil.
"Měls to pěkně těžký. Mrzí mě, že ses musel stát vlkem zrovna takhle. Jakej jsi s ním vůbec měl vztah? Říkals, že ses nenáviděl za to, čím ses stal, a za pokousání tvé sestry."
"A taky za to, že jsem k proměně donutil i tátu, musel to udělat, aby nás zvládnul. Ze začátku jsem byl pěknej uzlík nervů i jako vlk, trvalo mi po čertech dlouho, než jsem byl schopnej zvládnout svůj vztek a emoce. Měnil jsem se, kdykoliv jsem se jen trochu nasral, naštěstí tu byl pro nás táta. Obdivuju ho, že nás nevyhodil a snažil se všechno udržet pohromadě. Nejdřív jsem svýho vlka nenáviděl a zabralo mi pěkný moře času, než jsem se naučil, jak ho přijmout. Od tý doby jsme spolu zadobře, většinou máme stejnej názor na věc."

"A… co tvoje máma? Zůstala člověkem?" zeptal se Alfa a dolil si.
"Nějakou dobu jo, bylo toho na ni strašně moc, aby si to takhle najednou přebrala, ale když se situace uklidnila a zpomalila, poprosila tátu, aby ji taky přeměnil. Nejdřív to udělat nechtěl, všichni jsme věděli, že ne každej vlkodlačí virus předávanej kousnutím přežije, ale ona trvala na svém a tak to nakonec udělal." Odpověděl, jeho oči ještě víc potemněly, rty se sevřely do tenké linky.
"A ona nepřežila…" bylo to spíš konstatování, než otázka.
"Ne." Potvrdil blondýn krátce. Bylo jasně patrné, že o tom nechce mluvit. Vážně byl vděčný za alespoň částečné alkoholové zatemnění, které tlumilo bolest.
"Je mi to líto." Promluvil Adam vážně, dlouhou chvíli jen sledoval jeho tvář. "Víš, že to není tvoje chyba, že jo? Bylo to její rozhodnutí."
"To možná jo, ale to nic nemění na tom, že umřela jen pro moji nerozvážnost. Kdybych tenkrát zůstal doma a nešel chlastat, nikdo z mojí rodiny by si tímhle neprošel. Nikdy bych kvůli vlkodlakům neztratil rodiče."
"O to se sice nemůžu přít, ale jsem si jistý, že to má i svoje pozitivní stránky. Kdybys zůstal člověkem, nikdy bychom se nepotkali… úplně bych tě minul." podíval se na něj hřejivým pohledem, ze kterého se Tommymu v žaludku roztančilo snad tisíc motýlků. Hned se cítil o trochu lépe.
"Sladký řeči…" zamumlal s lehkým úsměvem, zatímco si dolíval po okraj. Vyšší muž jen pokrčil rameny a zašklebil se, když mu vodka znovu vypálila hrdlo.

"Jak to bylo s tebou? Tak nějak jsem pochopil, že ses s vlkem už narodil."
"Přesně tak," přikývl "Naši měli nejdřív mě a pak mladšího brášku Neila."
"Vaši jsou Mates?" zeptal se zvědavě.
"Ne. Prostě se do sebe zamilovali. Rozešli se ještě v dobách, kdy jsme byli děti, ale podařilo se jim zůstat alespoň jako přátelé."
"A tvůj brácha? Nikdy jsem ho tu neviděl, on není součástí smečky?"
"Ne tak docela. Hodně brzo se ukázalo, že jsme se oba narodili jako Alfové. Já chtěl vybudovat smečku, když jsem se dostal do věku, kdy jsem na to měl dost sil a zkušeností. Vlastně se dá říct, že jsem základ dostal od mámy, která je držela pohromadě jako Beta. Byla to parta zbloudilců a samotářů, kteří potřebovali Alfu, takže když viděla, že jsem připravený, rozhodla se mi je předat a pomáhala mi z pozadí, zatímco se víc soustředila na svůj lidský život. Neil nechtěl smečku, vždycky byl ten typ samotářského vlka. Nejdřív fungoval jako průzkumník pracující po celé Americe, potom mu nabídli pozici poradce a prostředníka mezi Vlkodlačím koncilem a smečkami v Severní Americe. Hodně cestuje, ale i tak nás čas od času navštíví. Pořád je součástí mojí smečky, je to můj brácha. Moc po něm nechci, dokáže být velmi nápomocný a logický, když se něco posere nebo mě ovládnou emoce." Uchechtl se. Cítil, jak mu vodka víří hlavou.
"Je jako ty, nebo jste typický protiklady?" Alfa se zasmál a na moment zamyslel.
"Dá se říct, že jsme protipóly, ale když na to přijde, držíme při sobě a pomáháme si. Je to skvělej brácha, i když už od malinka sarkastická děvka." Řekl láskyplně a Tommy se uculil.
"Nemůžu se dočkat, až ho poznám. Zbožňuju sarkasmus a černej humor."
"Jsem si jistý, že si budete skvěle rozumět. Miluje, když mi může pít krev, stejně jako ty ještě před nedávnem." Protočil oči.
"Možná bych měl bejt spíš jeho Mate." Poškádlil ho. Adamovi přes oči přeletěl nesouhlasný stín, v hrdle mu zabublalo varovné zavrčení, jeho vlk se díky velkému množství alkoholu dostal na povrch.
"Uklidni se, blboune, víš dobře, že si jen dělám prdel. Nemusíš žárlit i na vlastního bratra, už toho bylo pro dnešek fakt dost."

"Takže sis všiml?" zdvihl skleničku ke rtům a sledoval ho přes její okraj.
"Bylo nemožný si nevšimnout, málem jsi do mě vypálil díru. Ale dík, žes poslal Sutana, asi bych to zvládnul, ale stejně…"
"Stává se ti to často?"
"Občas."
"Na můj vkus na tebe ta děvka dorážela až moc urputně."
"S tím musím nesouhlasit, kolikrát to probíhá mnohem hůř, mnohdy jsem se s nima musel i porvat."
"To mi radši ani neříkej…" zavrčel Adam poté, co se na jeden ostrý nádech odmlčel, a kopl do sebe svůj drink.
"Proč za tím vidím tvoji majetnickou žárlivost?" zeptal se blondýn a nemohl uvěřit sám sobě, že právě naprosto neskrývaně flirtoval se svým Alfou, který proti tomu pochopitelně nic neměl.
"Nehodlám to popírat, stejně bys poznal, že lžu." Pokrčil rameny. "Vadí ti to?" dodal.
"Dávno vím, že už sis mě za mejma zádama suverénně zabral."
"Sutan a Issac…" protočil oči "ti dva ukecaní zrádci. Mimochodem… neodpověděls mi."
"Mysleli to dobře. A ne… řekl bych, že nevadí."
"Dobře." Usmál se Adam samolibým spokojeným úsměvem.

"Všiml jsem si, o co ses tam pokoušel…"
"A to?" zvedl vyšší muž obočí a odstavil skleničku na stolek.
"Nadbíhat mi jako holce." Odfrkl si blondýnek a napodobil ho s tou vlastní. Kruci, ta whisky musela být hodně silná, když byl teď tak přímý a otevřený.
"Nevypadáš, že by ti to vadilo…" poznamenal Alfa. Naprosto neskrytě si ho teď prohlížel. Žádné popření z jeho strany nepřišlo.
"Vlastně se mi to i líbilo…" přiznal, ruce položené na stehnech "Ale nejsem holka."
"Díky bohu!" vyhrkl Adam a oba propukli v poněkud opilý smích.

"Pojď ke mně." Poplácal na pohovku vedle sebe, šťastný pohled v jeho očích se nyní změnil v mnohem rozpálenější, žádostivější.

Bloňďáček se prakticky bez přemýšlení zvedl, obešel stolek a posadil se vedle něj. Větší muž naproti němu zvedl ruku a přejel s ní po zadní straně jeho krku až do vlasů, do kterých zapletl své silné prsty. Oči bloňďatého vlka se úplně samovolně zavřely, bylo to tak příjemné, užíval si to teplo a bezpečí sálající z něj. Otevřel ústa a jen tak tak zadržel tichý sten. Potom se přinutil na Adama sledujícího jeho reakce podívat.

"A co tvůj táta?" Zeptal se ve snaze se trochu uzemnit.
"Co s ním?" Adamovy oči ještě potemněly, duchem už byl někde úplně jinde.
"Co dělá teď?" Tommy měl co dělat, aby se pod dotykem jeho laskajících prstů úplně nerozpustil. Prokletý alkohol.
"Je Alfou v Santa Monice." Odpověděl a posadil se do vzpřímené polohy. Pomalu se nakláněl, stále ho pečlivě sleduje, a když se neodtáhl, pokračoval.
"Takže proto máš s tou smečkou tak dobrý vztah." Pronesl blondýn a přistihl se, že je úplně fascinovaný jeho pihovatými rty. Cítil zvláštní tlak v celém svém těle, který ho nutil dostat se blíž k tomu teplému tělu naproti, bylo to jako kouzlo, ve kterém se jeho vlk skoro vyhříval. Chtěl k němu mnohem blíž, a on si uvědomil, že ani jemu už nestojí za to se tomu vzpírat.

Setkali se veprostřed a Tommy mohl již podruhé cítit onu sametovou hebkost. Vnímal chuť vodky a mnohem silnější Alfovu vlastní chuť a vůni, ze které mu po zádech běhal mráz. Na malou chvilku si pomyslel, že musí být šílený, když k něčemu takovému svolil, ale jiná jeho část - kromě naprosto souhlasícího vlka - už si to nemyslela. Bylo to příliš dobré, než aby to zastavil, a když pak černovlásek olízl jeho rty, nadšeně s vřelým uvítáním ho vpustil dovnitř. Jejich jazyky se spojily ve vášnivém souboji, Tommy se na krátkou chvíli pokusil bojovat o dominanci, ale když mu Adam volnou paži omotal kolem pasu a přitáhl si ho blíž, zatímco ho tou druhou ve vlasech sevřel, zasténal a nechal ho vyhrát. Možná to bylo trochu zvláštní, nebýt ten, kdo vede, když byl zvyklý se mu věčně vzpírat a bez ostychu říkat, co se mu zachtělo.

Všechny tyhle myšlenky byly však zanedlouho vytlačeny jinou, která se trochu divila, kam se poděla ta silná horká vlna energie, která ho tak překvapila při jejich prvním polibku, ale nemusel čekat dlouho, přiřítila se a zasáhla ho do hrudi, sotva se stačila ona myšlenka zformovat.

Znovu mu zasténal do rtů, jeho zamlžený mozek si náhle uvědomil, že se nějak ocitl obkročmo na jeho klíně, Alfova dlaň mu právě sjížděla dolů po páteři až k zadečku, na kterém se usadila a za který si ho pevně tiskl k sobě, jako by si ho chtěl vmáčknout do sebe. Tommy se musel jednou rukou zapřít o opěradlo gauče, zatímco tu druhou zabořil do černých třpytivých vlasů, ani mu nevadilo, že jsou úplně ztvrdlé lakem. Tiskl se k němu, jak nejvíc mohl, jako by byl magnet, jehož přitažlivé síle nelze odolat. Jejich vlci se mazlili jeden s druhým, blondýnkovo srdce zběsile bilo a on si říkal, proč si do prdele chtěl tohle upírat?

Byl to Adam, kdo nakonec hladový polibek ukončil, Tommy ho ještě stihl kousnout do spodního rtu.
"Páni, dokonce lepší než naposled." Vydechl ohromeně, odpovědí mu bylo souhlasné zabručení. Přemístil dlaň z jeho zadečku na tvář a přiměl ho, aby se na něj podíval.
"Co jsi udělal s tou kartičkou?"
"Co?" zareagoval blondýnek zmateně a zároveň pěkně vzrušeně.
"Vizitka té vlčice, kterou ti dala do bundy." Zopakoval a sklonil se k jeho čelisti, kterou pomalu zlíbal po celé její délce, až dorazil k uchu, kde si začal něžně hrát se všemi těmi kroužky. Jeho počínání vyslalo ostré škubnutí přímo do blondýnkových slabin. Byl tak tvrdý.
"Sakra… to vážně? Vyhodil jsem ji." Odpověděl netrpělivě a pokusil se otočit hlavu a natáhnout se pro další polibek, ale Adamův stisk na jeho čelisti zesílil, až tiše zakňučel.
"Hodný kluk." Zapředl Alfa otíraje se svou tváří o jeho krk, zanechávaje na něm svou pachovou stopu. Kupodivu i na tohle Tommyho penis reagoval.

"Nejsem tvůj kluk…" zkusil slabě, což Adam okomentoval hlubokým hrdelním smíchem, prsty trochu stiskl jeho šíji.
"Zatím…" pronesl prorockým hlasem a zdvihl hlavu, aby mu mohl pohlédnout do zastřených očí. "Tak krásně voníš… tolik ohně a chtíče. Tvůj vlk se mi prakticky nabízí a tvoje tělo křičí po tomtéž." Vydechl mu do rtů a pokračoval: "Ani nevíš, jak moc ti chci dát, co potřebuješ."
"Kruci…" bylo jediné, na co se bloňďáček zmohl, zatímco se rozkrokem otíral o velkou tvrdou bouli v Alfově rozkroku. Ten se ostře nadechl.

"Řekni mi, co chceš, Tommy Joe…" zašeptal a olízl jeho spodní ret, nechaje menší jazyk, aby ho pronásledoval, potom se s ním srazil. "Jestli chceš přestat, měl bys to říct právě teď."
"Kruci!" zopakoval Tommy a na vteřinu zavřel oči, snažil se trochu myslet, i když to bylo prakticky nemožné. Co mu to Adam do prdele dělal? Pár polibky a dotyky mu úplně zatemnil mozek. Toužebné kňučení jeho vlka ho nutilo se rozhodnout, ale jeho ubohý mozek zamlžený alkoholem a chtíčem byl příliš pomalý. A to tu šlo o další obrovský zvrat v jejich vztahu. Připadalo mu to trochu rychlé, ale zároveň tak strašně správné, a on měl rád spontaneitu. Prožívání přítomnosti, huh? A navíc, kdo řekl, že musí být zodpovědný? Udělal už spoustu hovadin, když byl pod vlivem. Teď ale alkoholové opojení trochu stoupilo toužebnému pnutí v jeho vnitřnostech, které ho nutilo dát mu své svolení.

"Ne… nepřestávej."
"Jsi si jistý?" zeptal se Adam a on mohl prakticky vidět oheň, který se mu vznítil v očích. Věděl, že když nebude opatrný, pozře ho.
"Jo." Polkl těžce, dokonce se mu podařilo vyloudit křivý úsměv. "Musím si přece otestovat zboží před tím, než si ho koupím."
"Ty jeden drzej parchante." Zavrčel Adam a kousl ho zlehka do krku, zatímco mu oběma rukama sjel k zadku a zvedl ho, jako by nic nevážil.

Tommyho opilecké hihňání znělo příšerně dokonce i jeho vlastním uším. Obtočil svému Alfovi nohy kolem pasu a rukama se ho chytil za krk, vyšší muž si ho unášel do ložnice. Cítil z něj ty samé spokojené a natěšené vibrace, které se šířily i kolem něj. Nemohl se dočkat, až se tam konečně dostanou. O nějakou logiku už se nestaral, na to to bylo příliš dobré…
 

67 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 10. ledna 2015 v 21:17 | Reagovat

Takhle to v nejlepším utnout. :-D

2 anonym anonym | 10. ledna 2015 v 21:54 | Reagovat

Sakra... už aby tu byl další díl :D díky za překlad, cením si toho ;-)

3 Janimi Janimi | 10. ledna 2015 v 22:07 | Reagovat

No hej alkohol nám Tommyho uvolnil k rozhovoru aj k mazleniu s Adamom ;-)  :-D a snáď aj ďalej ;-) keď si ho už nesie do postele ;-)  :-D  Inak vďaka že si sa popasovala s tým prekladom ;-)  :-D

4 Extasy Extasy | 11. ledna 2015 v 0:42 | Reagovat

"Kruci", tak tohle bylo fakt žhavý :-O
Jsem moc ráda za zmínku o Tommyho minulosti, ale víc netrpělivě jsem čekala na tenhle závěr.
Miluju Adamovu panovačnost a majetnictví.
Nemůžu se dočkat toho, co se bude dít dál, celkově.
Skvělý překlad, Zuzu. Díky moc za něj!

5 Terik Terik | 11. ledna 2015 v 9:38 | Reagovat

fantastický a ten překlada je zatím nejlepší jakej jsem kdy četla :-D

6 věra věra | 11. ledna 2015 v 16:17 | Reagovat

Děkuji moc :))a souhlasím,tohle je nejlepší překlad jakej jsem kdy četla:3Hrooooně těšíím na další:)

7 In In | 11. ledna 2015 v 19:15 | Reagovat

Já myslela , že až o svatební noci ;-) :-D  :-D no nic , no , díky za překlad , už aby tady byl další díl , to bude asi proklatě náruživý :-D  :-D  :-D

8 samba samba | 12. ledna 2015 v 8:38 | Reagovat

Obětavá babička:D Jak jinak ,konec v tom nejžhavějším okamžiku.To bylo od Tommyho otce skvělé,nechat se kousnout aby se mohl starat o své děti.Děkuji za perfektní překlad a teď to vydržet do další soboty :-)

9 TýTý TýTý | 12. ledna 2015 v 19:35 | Reagovat

No téda! Takže na to vlítnou nejspíš :-D A Adam jak si Tommyho tak krásně přivlastňuje, ale dělá to tak nenuceně.. A Tommy to vůbec neměl lehký.. :-( No prostě už se nemůžu dočkat dalšího přeloženého dílu od tebe :-) Děkuju :D

10 Eileen Glambert Eileen Glambert | Web | 13. ledna 2015 v 1:18 | Reagovat

No do háje... zaprvé nechápu, jak je možné, že jsem to nečetla dřív a zadruhé... wow. Jestli jsem ještě měla nějakou naději, že půjdu aspoň na chvíli spát, tak ta už je nenávratně někde za sedmero horami. Kašlu na to, jdu pro kávu, po tomhle by i mrtvý ožil. :-D
Zbožňuji, jak si Adam přivlastňuje Tommyho, je to takové... řekla bych že je to takové až roztomilé. :D Taky se mi moc líbila Tommyho minulost, něco takové jsem nečekala a přišlo mi ho líto... jestli si to vůbec někdy přestane vyčítat. :( Každopádně, to co přišlo potom mi náladu zvedlo tak o tisíc procent. :D Doufám, že na začátku další kapitoly se něco nepodělá a bude to pěkně pokračovat - už se opravdu nemůžu dočkat další kapitoly. Moc ti děkuji za překlad, který je opravdu dokonalý. :)

11 Miki Miki | 13. ledna 2015 v 9:08 | Reagovat

Nádhera :-), usmívám se jako blbeček. :-D Moc děkuju za věnování, perfektní překlad a především za vybrání úžasné povídky. 8-) Přiznám se, že vlkodlaci, upíři atd. není úplně moje oblíbené prostředí, ale tohle se teda vážně povedlo. :D Díky! :-)

12 Market Market | 13. ledna 2015 v 22:18 | Reagovat

No páni, tak to je nádhera. Moc se těším na pokračování :-)

13 Steeeva Steeeva | Web | 13. ledna 2015 v 22:43 | Reagovat

už som si skôr všimla túto poviedku ale nejako som sa k tomu nedostala až dnes som nemala čo robiť a tak som ju začala čítať
prečítala som ju celé a nevedela sa odtrhnúť vybrala si skutočne dobre a týmto ti ďakujem, že  to prekladáš ide ti to skvele a neviem sa dočkať na ďalšiu časť :-D je to veľmi zábavné som z toho nadšená :-D

14 Zuzu Zuzu | Web | 13. ledna 2015 v 23:53 | Reagovat

[13]:Jsem vážně moc ráda, že tě to takhle chytlo, já se do ní zamilovala úplně stejně, když jsem ji začala číst :D Děkuju moc ^_^

15 Katka Katka | E-mail | 30. dubna 2015 v 17:07 | Reagovat

Tommyho minulost ou. Ale ten závěr s Adamem. Miluju jak nad Tommym má tu moc. Ty emoce áááááááá Hurá na další díl. Tohle bude žhavý. :-D  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama