Rozervaný psanec XII. 1/2

22. ledna 2015 v 23:11 | ZuzuLambliff ௸ |  Překlad - Rozervaný psanec
Věnováno: Anonymovi, In, Fëanor, Karin, Steeevě, Eileen Glambert, Janimi, Terikovi, TýTý, věře, Market, Extasy a sambě, děkuju moc za všechny poklony a chválu, moc si toho vážím :)
V tomhle díle nás Tommyho neposedné nádobíčko a Adamova žárlivost opět přivedou do průšvihu :D
!!!ORIGINÁL!!!


Slunce už bylo vysoko na obloze, odkud zaplavovalo město svými horkými paprsky, když se Tommy konečně probudil. Nejdřív netušil, kde to do pekla je, nebo co se stalo, lehká tepající bolest hlavy mu taky moc nepomáhala, ale spokojené poňafávání jeho vlka a Adamova vůně vznášející se všude kolem ho nasměrovaly správným směrem. Trochu nevěřícně zavrčel, když se přetočil na záda a zjistil, že je tam dole pořád trochu bolavý. Byl si jistý, že jako člověk by trpěl při každém kroku ještě několik dní. Adam mu to opravdu nandal přesně tak, jak si přál.



Po několika minutách líného válení se v polštářích prosycených černovláskovou příjemnou hřejivou vůní - naprosto bez ostychu se v nich převaloval a otíral se o ně, což by samozřejmě popřel, kdyby se kdokoliv zeptal - zamířil do sousedící koupelny, aby se osprchoval. Oblékl si oblečení ze včerejška, že páchne víc Adamem než jím, neřešil, a seběhl po schodech dolů do kuchyně, z níž se linula vůně kávy a snídaně tak lákavá, až se mu sbíhaly sliny.
"Ahoj," pozdravil Adama, když vstoupil, nikoho jiného zatím neviděl ani necítil.
"Nazdar, ospalče," odpověděl mu černovlásek s úsměvem a otočil se na něj s vařečkou v ruce, lehce přivřenýma očima pečlivě sledoval jeho reakce.
"Co je?" ošil se blondýn, dívaje se mu zpříma do očí. Nemohl popřít, že byl pohled na něj příjemný.
"Jsi v pořádku? Nelituješ toho?" zeptal se vyšší muž, zatímco sledoval, jak jeho noční milenec přistupuje ke kávovaru a plní si velký hrnek tím tmavým potěšením.
"Zatím ne," pokrčil ten rameny v odpověď a opatrně usrkl. "Jen mírná bolest hlavy, ale to přejde,"
"Dobře, dobře," pokýval Adam hlavou, zatímco se otáčel zpátky k pánvičce se slaninou a vajíčky. Tommy cítil, jak se mu na rtech usadil úlevný úsměv, což raději dál nekomentoval a posadil se ke stolu.

"Tak trochu jsem takovou snídani očekával." Promluvil a Adam se uchechtl:
"Kdo by to byl řekl? Tak nějak jsem usoudil, že bych mohl litovat, kdybych něco nepřipravil."
"Oh, snažíš se, abych se znovu nestal osinou ve tvej prdeli?" nadzvedl blondýnek obočí a obtočil prsty kolem hrnku, který si vzápětí přitiskl k hrudi, jako by to bylo něco tajného.
"Spíš bych řekl, že se snažím udělat dobrý dojem, jsem tvůj Alfa, mimo jiné, a o svou smečku se starám." Mrkl na něj přes rameno, očividně veselý a uvolněný. Tommy ho takového nikdy neviděl a byl si jistý, že to způsobila právě jejich společná noc, proto jen protočil oči, drobný úsměv schovaný za okrajem hrnku v jeho dlaních nezůstal bez povšimnutí.
"Jak pečující…" odfrkl si. Adam se jen ušklíbl, zatímco mu nakládal pořádnou porci, vzápětí před něj talíř položil a pak se sám usadil naproti němu.
"Ty jíst nebudeš?" zeptal se blondýnek, zatímco si přitahoval tu pochoutku blíž k sobě, okamžitě se hladově pustil do jídla.
"Jsem dávno po jídle, ne všichni vstávají v poledne." Pokrčil s úsměvem rameny.
"Blbečku…" zamumlal s plnou pusou Tommy.

"Takže…" začal Adam, který ono označení nebral nijak vážně.
"Takže?" zeptal se stále přežvykující Beta.
"Kde jsme po minulé noci skončili?" černovláskův výraz nyní znovu nabyl na ostražitosti, zatímco sledoval muže naproti sobě, jak polyká další sousto.
"Co myslíš ty?"
"Ne ne ne. Žádné odpovědi otázkou, zeptal jsem se první. Navíc, ty dobře víš, jak na tom jsem, chci to zkusit a včerejší noc to jen posílila."
"Takže tě prostě bavilo mě šukat." Rejpl si Tommy, Alfa to okomentoval povzdechem.
"Velké tajemství odhaleno… Ale teď vážně, prosím, chci vědět, na čem jsem. Cítil jsem, že chceš víc, a myslel jsem to vážně, když jsem řekl, že ti přesně tohle můžu dát. Všiml jsem si náznaků."
"A co teda chci?" vzhlédl na vteřinu, než se zakousl do dalšího kousku slaniny.
"Nezáleží na tom, jak moc se snažíš vypadat nezávisle a jak nesnášíš, když ti někdo říká, co máš dělat," začal, a když se Tommy nadechl, aby něco řekl, zastavil ho zvednutím ruky. "Jako Beta je tvou přirozeností se poddat a podřídit svému Alfovi, a to naprosto ve všech smyslech tohohle slova. Viděl jsem to a cítil včera v noci, když se tvoje maska pode mnou rozpadla, chtěl jsi, abych tě ovládal, aby tě ovládal tvůj pravý Alfa, nebo spíš Mate. Věřím, že pro tebe jsem ten pravý, jsme přece Mates, co jiného může být lepším důkazem?"

Tommy odložil zbytek slaniny, pečlivě ho sledoval.
"Z čeho usuzuješ, že to, co říkáš, bude stačit? Že seš pro mě ten pravej Alfa i v posteli?"
"Tak zaprvé, nevšiml jsem si, že by sis na včerejšek stěžoval, a zadruhé už jsem zažil tenhle druh vztahu, který uspokojoval tu hladovou potřebu, díru zející uvnitř tebe, kterou jsi jen stěží mohl uspokojit. Nemám pravdu? Není to, to o čem jsi mluvil, než jsi včera večer odpadl?" zeptal se, pokládaje si předloktí na stůl, pak propletl prsty, nadále si ho prohlížeje vážným pohledem.
"Myslíš si, že toužím po vztahu dominant/submisiv?" zvedl blondýnek obočí.
"To mi řekni ty, Tommy Joe. Já jen říkám, že v případě, kdy se rozhodneš mě přijmout jako svého Mate a budeš tohle chtít, i když třeba ne hned, můžeme na tom pracovat. Můžu jen zopakovat, že jako tvůj Mate a Alfa mám silné nutkání dát ti všechno, co potřebuješ, nebo po čem toužíš. Možná to vyzní trochu lacině, ale čím jsme si blíž, tím víc je mým cílem vidět tě šťastného."
"Dobře…" vypadlo z něj nejistě, dávno se ztratil ve svých myšlenkách. "Dobře, nech mě přemýšlet i o tomhle."
"Jistě, vezmi si, kolik času potřebuješ, ale rád bych měl odpověď hned, jak se rozhodneš. Jen pamatuj, že to není jen o nás, ale i o štěstí našich vlků."
"Já vím." Povzdechl si bloňďák, zatímco se zahleděl do sebe, nacházeje bílého vlka stále spokojeně zářícího. "Odpovím ti, až se vrátíme od Upíří Královny."
"Dobře." Přikývl Adam a sledoval, jak dojídá zbytek snídaně.
***
Tommy měl pocit, že to ví snad celá smečka. Pohledy, kterých se mu dostávalo nejen od Sutana a Carpenterů, ale i od běžných řadových členů smečky, byly všeříkající, ale on se o to vlastně nestaral. Adam si ho za jeho zády dávno přivlastnil, takže změna v jejich vztahu, nikoho kdovíjak nepřekvapila. Ani tenhle zvrat však neznamenal, že se k sobě začali chovat jako dvě praštěné hrdličky, ne, Tommy si jenom přestal udržovat tak striktní odstup. Například když s menším vnitřním kruhem zahrnujícím převážně Bety řešili, koho by si měl Alfa vzít s sebou k upírům, seděl Tommy přímo vedle něj a čas od času se on nebo Adam dotkli stehnem toho druhého. A byly tu další podobné drobné doteky, jako když mu Adam položil dlaň na záda, zatímco ho vyprovázel ven k autu, nebo když se o sebe otřeli rukama, když se míjeli.

Beta musel přiznat, že se mu ty drobné dotyky a Alfova přítomnost líbily, zanechávaly na jeho kůži příjemné brnění, jeho tělo se pokaždé roztřáslo očekáváním. I když spolu od té noci nespali, trávil teď v jeho domě mnohem víc času. Dokonce si sem přestěhoval nějaké oblečení a jednu z kytar, do svého bytu se však stále rád vracel. Jeho spolubydlící, Mike a Dave ze smečky, ho s Adamem neprovokovali ani zdaleka tak jako Sutan s Isaacem, kteří to sice nemysleli zle, ale dokázali s tím být pěkně otravní. Tommy si domyslel, že jakmile řekne jejich Alfovi své ano a uskuteční se rituál, přestanou. Kupodivu však žádný opravdový tlak necítil, Adam i smečka k němu byli trpěliví, což opravdu oceňoval, musel hodně přemýšlet o tom, co vlastně chtěl. Ve vzduchu se vznášelo jakési očekávání, kdykoliv se připletl k ostatním, takže pochopil, že i oni jsou na jeho rozhodnutí zvědaví. Ve finále se to vlastně týkalo všech, byl to důležitý krok v životě celé smečky, Alfové jen zřídkakdy potkávali své osudové Mate.

Teď ale seděli v Adamově elegantním autě, které křičelo 'Alfa' jak barvou a tvarem, tak i zvukem motoru. Tommymu se hrozně líbilo, jak sedadlo objímalo jeho drobné tělo, dodávalo mu to pocit bezpečí a pohodlí stejně jako fakt, že mohl sedět vedle něj. Sutan s Terrancem, nyní pro změnu tiší, schytali zadní sedadlo. Byli na cestě do té nejvíc nóbl oblasti LA, aby se setkali s Upíří Královnou. Adam se neptal, jak se mu podařilo to zařídit takhle rychle, jen mu řekl, že má rád, když jsou jeho Betové tak schopní, a blondýn raději potlačil dvojsmyslné pocity, které to v něm vyvolalo.

Alfa stočil vůz po příjezdové cestě vedoucí k velké železné bráně, u které k jeho straně auta přistoupil jeden z členů ostrahy, aby se přeptal na důvod jejich návštěvy, který si pak ověřil s kýmsi přes vysílačku. Když pak dostali od upíra zelenou, projeli otevírající se branou. Všude vládl soumrak, silnější upíři už touhle dobou bývali vzhůru.

Tommy se rozhlížel po obrovské zahradě rozkládající se po obou stranách cesty, všude byly strategicky rozmístěné zdobné keře, barevné stromy a elegantní sochy.
'Musí bejt pěknej vopruz dělat tady zahradníka.' pomyslel si.

Cesta je zavedla k mohutné, jako hrad vypadající budově s velkou fontánou naproti hlavním dveřím. Adam navedl vůz kolem fontány a zastavil pod schody vedoucími nahoru ke vchodu, po obou stranách stála stráž. Tommy cítil, že i oni jsou upíři, a to se jeho vlkovi ani za mák nelíbilo, srst na krku měl úplně zježenou, ale jediný dotek Adamovy ruky na té jeho před tím, než vystoupili, ho dokonale uklidnil. Líbilo se mu, jak na něj působí, z auta už vystupoval mnohem soustředěnější.

Adam kráčel vepředu, Sutan s Tommym těsně za ním a Terrance hlídal záda. Uvnitř na ně čekal mladě vypadající upír. Tommy na nich nesnášel hlavně to, že si nikdy nemohl být jistý jejich věkem ani silou. Nesuď knihu podle obalu…huh? Zůstal u tichých myšlenek, zatímco se rychle rozhlížel, aby si přeměřil palác a případné možné stránky nebezpečí. Celá stavba působila elegantně a zároveň tak nějak temně, což se Tommymu, jako fanouškovi hororů, moc líbilo, ale i když tu byli jako hosté, nikdy nemohli být dost opatrní. Odstranění Alfy Losangeleské smečky by byl skvělý krok k převzetí úplné moci nad městem. Všichni to věděli, proto nebylo divu, že byli všichni tři Betové plně ve střehu, i když z Adama sálal klid a síla.

"Vítejte, jmenuji se Julian, jsem Královnin asistent. Prosím, následujte mne." Přivítal je příjemným hlasem a zamířil napravo od dlouhého schodiště naproti vstupu. Tommyho hnědé oči - se stopou zlaté - přeskakovaly z předmětů do stínů, pátrajíce po nejmenší známce nebezpečí, ale všechno se zdálo být normální. Míjeli zavřené dveře, jak pomalu kráčeli koridorem, který bloňďatému vlkovi připadal nekonečný, ale když už si chtěl postěžovat nahlas, zaslechl vzdálený zvuk akustické kytary a brzo po té, když znovu zahnuli doprava, melancholická hudba stále zesilovala, prošli pomalovanými dveřmi do zimní zahrady. Bylo tu tepleji, ale ne nedýchatelně, kruhovou místnost vyplňovaly snad všechny druhy rostlin a květin, okna po celém obvodu nabízela výhled do té části zahrady, kterou už prve viděli z auta, a vpouštěla dovnitř světlo měsíce a hvězd. Na stěnách schovaná za rostlinami se tu nacházela i nějaká světla dokreslující útulnost místnosti.

Vlci spatřili čtyři další strážce stojící poblíž oken, zatímco ve středu místnosti seděla štíhlá, přesto dobře vyvinutá žena na černé pohovce se zlatýma nožkama. Vlnité dvojbarevné vlasy měla sčesané do strany, pravou stranu hlavy vyholenou stejně, jako to měl Tommy. Hnědé oči rámoval kouřový make-up, linky byly protažené do stran a dělaly jí trochu kočičí vzhled. Její rty byly bledě růžové a pevně stisknuté k sobě, jak se soustředila na své dlouhé štíhlé prsty proplétající se mezi strunami. Ani na moment nepřestala hrát, jenom vzhlédla a prohlížela si je. Nástroj nechala umlknout až ve chvíli, kdy promluvil Julian.
"Královno Ashley, tvoji vlkodlačí hosté. Adam Lambert, Alfa Losangeleské smečky a jeho Betové: Sutan Amrull, Tommy Ratliff a Terrance Spencer dorazili." Pronesl muž, ukazuje na každého z nich při vyslovení jejich jména.

"Jaké potěšení!" zvolala veselým hlasem, zatímco se zvedala a odkládala kytaru. Nebyla vysoká, kolem štíhlého těla se jí obepínal černý korzet, který zvýrazňoval její pěkná bledá prsa, dlouhý krk měla ozdobený několika zlatými řetízky, nohy zakryté koženými kalhotami a botami na vysokém podpatku, pro něž by většina žen zabíjela.
"Těšila jsem se, až znovu potkám Alfu Losangeleské smečky osobně." Promluvila znovu, když k němu přistoupila blíž a nabídla mu svou ruku.
"Nemám ráda zprávy a telefonáty."

Alfa sevřel její ruku, nevšímaje si přitom, jak se Beta vedle něj trochu napjal, a vtiskl na její hřbet lehký polibek.
"Děkuju, že jsi nás přijala v tak krátké době."
"Oh, za to můžeš poděkovat Tommymu." Usmála se, nabízejíc ruku jmenovanému blondýnkovi, Adamovi neunikl způsob, jakým se pokusil vyhnout jeho pohledu, bedlivě sledoval, jak jí tiskne a líbá ruku.
"Dík, žes nás vzala tak rychle." Zamumlal blondýn a pustil ji.
"To je v pořádku, akorát jsem se vrátila z cest, ale když se nám tu objevilo ohrožení mířené proti nadpřirozeným tvorům tohohle města, mezi které patříme i my, je mou povinností pokusit se problém vyřešit. Prosím, posaďte se." Ladně jim pokynula rukou směrem ke druhé pohovce stojící naproti ní a nechala Sutana s Terrancem, aby ji i oni pozdravili. Alfa se svým prvním Betou se potom posadili, Tommy s Terrancem zaujali vestoje místa za nimi.

"Vy se s Tommym znáte?" zeptal se Adam bez obalu. Ashley na vteřinu pohlédla zmíněnému do očí, pak se jí úsměv do tváře vrátil.
"Ano, naše cesty se v minulosti párkrát zkřížily." Odpověděla a přehodila si nohu přes nohu. Adam cítil, jak blondýn za ním trochu zrozpačitěl, nejraději by se zavrtěl, ale přinutil se zůstat nehybný.
"Aha…" pronesl Alfa, v tónu, který použil, bylo jasně patrné, že má jistou představu o povaze jejich setkání, pro teď to ale ignoroval. Věděl, že by měl být vděčný, přijetí mohlo trvat i několik týdnů, kdyby Tommy nepomohl.

"Zpátky k naší věci."
"Oh, jistě. Slyšela jsem, že vás napadli, to je bezpochyby důvodem vaší návštěvy, i když vlastně nevím proč." Řekla a poděkovala Julianovi, který jí právě podával vysokou sklenici bezpochyby naplněnou krví, vlkodlakům pak nabídl nějaké normální víno, které zdvořile odmítli.
"Bylo to hodně vážné. Důvod, proč jsme žádali o setkání, je prostý, ten atentátník, co se odpálil v Howl a ublížil mým vlkům, mezi nimi i Tommymu, byl přinucený upírem." Pronesl Adam hlasem úplně klidným, všichni ale cítili ledový chlad, který se kolem něj šířil.
"Co tím naznačuješ?" pohledem přeskakovala z Adama k Tommymu a zase zpátky "Chcete říct, že jsem dala příkaz některému z mých upírů, aby něco takového udělal?"
"To jsem neřekl, Královno Ashley," potřásl Adam hlavou, cítil, jak moc chce blondýnek za ním promluvit, ale jako dobrý Beta zůstal zticha, zatímco jeho Alfa mluvil. "Jen jsem se pokusil nastínit podivnost situace. Upíři z LA ti slíbili věrnost a jsou ve tvé moci, proto věřím, že budeš sama chtít, aby se to vyjasnilo, rád bych ti s tím pomohl. Vím, že si naše druhy nikdy nebyly blízké, a už vůbec mezi námi nepanují nějaké přátelské vztahy, ale věřím, že jsme schopní existovat vedle sebe s mírovou smlouvou a zákony, které vytvořili naši předkové."
"To máš pravdu, nehodlám tuhle smlouvu porušit. Naše světy jsou stejně jako město přesně rozděleny, my se nepleteme do vlčích záležitostí, vy zas do našich." Přikývla a trochu se zamračila. "Ráda bych ale věděla, proč si myslíte, že ten atentátník byl přinucený. Máte důkaz?"
"Mám slovo svého druhého Bety…" začal Adam, když ho Tommy přerušil:
"Viděl jsem to a cítil těsně před tím, než se odpálil. Stál jsem ještě s jedním vlkem ze své nové smečky přímo vedle něj, naštěstí se mi ho podařilo odhodit včas. Málem mě to zabilo."

(pokračování)
 

26 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 23. ledna 2015 v 20:51 | Reagovat

Jsem zvědava jak ta návštěva dopadne vypadá to že Tommy měl něco z královnou jdu číst. :D  :-?

2 Eileen Glambert Eileen Glambert | Web | 24. ledna 2015 v 17:45 | Reagovat

Tak tohle je hodně luxusní! Ashley jako královna... no to hodně zajímavý! :3 A ten překlad je dokonalý a já utíkám na další. :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama